V čínské kultuře je had mnohem víc než jen nebezpečný tvor – jde o symbol prodchnutý tajemstvím, moudrostí a složitostí. Pohlíží na něj v mnoha nuancích: je symbolem transformace, intelektu a dokonce i božské moci. Nese v sobě dualitu: posvátnost i nebezpečí, moudrost i divokost – spojuje v jejich kódu atributy Yinu i Yangu. Jeho schopnost svlékat kůži je vnímána jako metafora pro změnu, růst a obnovu – povzbuzuje k neustálému sebezdokonalování a adaptaci na přicházející i budoucí. Myšlenka transformace spojuje pojmy znovuzrození a odolnosti, což naznačuje, že i v těžkých chvílích je možná obnova a růst. Hadí klouzavý pohyb a nenápadná povaha jsou vnímány jako rysy inteligence a jemnosti – pohybuje se tiše a promyšleně. To odráží čínskou víru, že moudrost není vždy hlasitá nebo silná, ale často tichá a promyšlená.
A právě takováto podoba transformace stojí za tisíciletým odkazem čínské medicíny a konceptem posilování zdraví, jenž je pro tuto kulturu typickým. Jejím poselstvím je myšlenka, že naše zdraví je výslednicí především našeho vlastního úsilí o jeho zachování a péči o to, čím jsme byli obdařeni, abychom na Cestě Universem nacházeli vždy ten správný směr – nejvlastnější podstatou této Cesty je ZMĚNA. Změna čili transformace je základní formou našeho bytí ve světě, čímž přirozeně vyvolává neustálý tlak, jímž prověřuje naši schopnost adaptace na její proměnu v čase. Obvykle ji přijímáme v různých formách – od nezaujatého podléhání až po zarputilou rezistenci. Ačkoli se může zdát, že stojíme a odoláváme, nemůžeme být pravdě více vzdáleni, každý akt sebou nese nutnost vynakládat určitý díl naší životní energie. V souvislosti s tímto procesem nastávají chvíle, kdy se již energie nedostává vyčerpáním, nebo se někde nepřirozeně příliš akumuluje, a vzniká stav, jenž v západním pojetí označujeme jako nemoc – tedy narušení naší tělesné či duševní homeostáze.
Každá doba sebou nese množství výzev a klade do Cesty překážky nejrůznější povahy – ať již vnější či vnitřní, a tak je v některém momentě nutné obrátit se na průvodce, který může v daném okamžiku bloudění pomoci. Právě takto symbolicky vnímám svou roli v této chvíli, kdy na kratší či delší dobu ztrácíme náš směr a zbloudíme z Cesty. Na tento krátký čas se naše linie protnou a v tomto průsečíku vedou společně – svým způsobem vzájemně ovlivňují naše zkušenosti. Cílem této holistické terapie není pouze léčit konkrétní dílčí neduh, nýbrž především najít příčinu disharmonie tělesné či psycho-emoční, jež mnohdy opakovaně vysílá signály, že se možná ocitáme mimo Cestu, a získat nové zkušenosti, jež nám v budoucnu napoví, jak ztracenou rovnováhu hledat, ale především ztrátě účinně předcházet.